Mandragora

Mandragora je již po staletí považována za kouzelnou bylinu. Není divu, řadí se do čeledi solanaceae (lilkovité), kam patří i rulík zlomocný, lilek nebo blín. Tyto rostliny obsahují alkaloidy uplatňované v lékařství už od dob starého Egypta. Mandragora byla používána při bolestech hlavy, jako uspávací prostředek, k narkóze nebo léčbě hadího uštknutí.

Již v Bibli v knize Genesis jsou zlatožluté plody mandragory označovány jako jablíčka lásky. Kořen tvořil ve středověku hlavní složku tzv. nápojů lásky. Byla také součástí mastí, kterými se potíraly čarodějnice letící na sabat. Zloději věřili, že budou-li ji nosit u sebe, získají beztrestnost. Za nejúčinnější byly považovány rostliny, vykopané za noci pod šibenicí.

Kde však končí pověry a začíná pravda? Alkaloidy z mandragory extrahované se dnes využívají k léčbě cukrovky, vysokého krevního tlaku a leukemie, protože potlačují růst nádorového bujení. Výzkumy potvrzují pozitivní vliv na plodnost žen, používá se také jako sérum pravdy.

Nejen v homeopatii platí pravidlo: podobné podobným. Rostlina nebo plod, které připomínají určitý orgán, mají pozitivní účinek na jeho léčbu. Kořen mandragory je svým vzrůstem blízký lidskému tělu. Homeopatické zkoušky léku prozradily, že při užívání dochází k posílení vědomí lidskosti. Člověk léčený mandragorou je vitálnější, spokojenější a vstřícnější vůči jiným lidem. Díky tomu má pak i krásné a harmonické vztahy. Označení mandragory jako nápoje krásy a lásky má tak své opodstatnění.

Mandragora je také nadějnou drogou gerontologie. Její užívání zlepšuje duševní činnost a dokonce silně zvyšuje intuici. Může být vytouženým stimulátorem pro studenty při zkouškách i pro osoby duševně pracující. Napomáhá i lepším fyzickým výkonům a zkracuje dobu nutnou k odpočinku. Nesmí však být užívána večer, aby nebránila v usnutí.